Zdvihni mně

Zdvihni mně výš, pohlť mně do sebe,
už mně nebaví škrábat se do nebe,
Vezmi mně, znič mně, využij a odhoď,
aspoň se pobavím, než nastoupím na loď.

Na koráb zatracenců, do nicoty žití,
tak mně zdvihni, vyhrab mně z bláta,
jemuž pošetilci říkají láskyplné bytí,
nechci plazit se, cítit v hřbetě dláta.

Kterážto do srdce ti míří, a tam se usadí,
spolykají veškerou energii mladého života,
a pak Tě s lehkostí srny jednou ranou odpraví.
Není to žádná krása, láska je slabota...