Výkřiky do ticha

Jsi má krev co v žilách proudí,
a uvnitř tělo teplem hřeje,
já jsem jen žebrák co o drobné loudí
a přitom s výsměchem do tváře se ti směje.

Jsi hrdina mých tajných snů,
předmět všech mých přání,
jak jen chutná dotek rtů,
co pro mě nejsou k mání?

Můžu být tvůj snový svět,
cokoli co budeš chtít,
nauč se číst mezi řádky chladných vět,
drž mě a nikdy nenech odejít.

Hledám tajně uvnitř tebe,
a můj cit k tobě se mi protiví,
v tvých očích vidím kromě sebe,
i výraz šťastně truchlivý.

V duši bouře z vzpupné lásky,
co tiše opětujeme si navzájem,
a na čele ze smutna vrásky,
avšak navenek pouze
- tichý, chladný nezájem.