Všechno Tobě bych dal

Hřeju tvé štíhlé kotníky
ponožkami z vlněných plstí,
dívám se ti hluboce do očí,
do srdce, které mě k sobě snad jednou pustí.

Napouštím ti teplou lázeň,
plnou voňavé šumící pěny,
šeptám ti slova láskou propletená,
opírám tě v iluzích o všechny stěny.

Líbám tě zlehka,
jak když se dvoje ústa míjejí,
líbám tě s láskou,
kterou zamilovaní líbají.

Skládám ti verše
jako schody, po kterých smíš k nebi kráčet,
skládám ti pyžamo,
když do nového dne vyletíš jak ptáče.

Sním o tobě,
když nejsme spolu,
když jedeš za prací do mlhy denní,
píšu ti zprávy o stýskání.

Věřím, že jednou prohlédneš,
co chtěl jsem ti těmi symboly říct
a jednou mi vyjdeš svou láskou vstříc.
A snad nebude pozdě ještě znova začít žít.
Svůj život s tvojí láskou si prodloužit…