Klid místo bouře

Připadá mi správné držet se za ruce
A slyšet jak tluče tvoje srdce,
Připadá mi správné co bylo, ale už není.
Co na tom jedno srdce změní?

Mám pocit, že vše je jak má být
Když tebe vedle sebe můžu mít..
Dívat se do očí, slyšet tvůj dech
Jak stékají slova po tvých rtech…

Jakou sílu můžeme obětí?
Někoho zasáhne jak šíp, dojetí..
Slzy se řinou.. je to tím obětím ??
Obrovská síla, když jsi ta pravá osoba
ta se v něm skrývá….

Někdy si připadám jak prázdná nádoba.
Vládne tam chaos a vítr fouká.
Jako mávnutím kouzelného proutku vichřice utichla a nastal klid…
Písek se usadil.. přemýšlím čím může to být.

Když zvednu očí, mé prsty dotknou se té tváře.
Ona přede mnou skrýt se nedokáže
Je to tvář na kterou se nezapomíná
Vím komu patří a víc mě nezajímá.

Silné paže mě chytí do sítí
Prsty se vzájemně propletou..
Zenový klid mou duši ovládl
Vím čím to je, to proto, že ty jsi sem vpadl.
Čekala jsem záplavu či snad bouři.
Teď v temnotách vládne mír
Dokud nezčeříš hladinu……….. a ty víš jak to udělat
Zbytek je na Tobě.. mou loďku nepřevrhneš…