Žádná láska

City schovám stranou,
srdce chladne,
všechny růže kolem vadnou,
srdce žádné.

Zažít další vztah na měsíc,
kdo na to má síly,
když si člověk slibuje víc,
dny se v šedé slily.

Poslouchat stále ,,co jen, kdyby",
žít ve snech a v pohádce,
každý přeci dělá chyby,
nekončit hned po první hádce.

Přijde problém, nastane strach,
lidi vzdávaj bez boje,
místo lásky zbývá prach,
každý se stará jen o to svoje.

Problém je vždy obou lidí,
o těch by se mluvit mělo,
možná se jen každý stydí,
zajímá se jen o tělo.

Jaký je člověk doopravdy,
to je jeden velký pád,
kdo vidí jen křivky, vnady,
ten umí už jenom lhát.

Proto ptám se, kdo zná lásku,
kdo zajímá se, co je v srdci,
proč vše visí na tenkém vlásku,
kdo rozezná tyto věci?