Dopisy z vězení

On:

Stmívá se mi před okny
lampy venku svítí
červánky se plíží
Slunce už je za obzorem
budu tu jen chvíli

Pomalu to utíká
nevím proč se to tak děje
zavřít můžou pustit musí
neplač, lásko moje

Ona:

Oni jsou zloději
že vzali mi tebe
za ten zločin měli by
sami sedět v cele

Mraky plynou líně
chvěje se pšenice
už tě chci držet v klíně
chybíš mi velice