Bez tebe

Ležím sama v posteli po ránu,
cítím se jako obrázek bez rámu,
socha, která se nemůže hýbat,
mluvit rtama kamennýma.
Večer tu sedím dlouho po tmě,
Jako hvězda bez světla svého,
jako pes, čekající věrně, ale marně,
ze stolu bych chyby smetla.
jako umělá klika bez dveří,
které neumím otevřít,
Řekni - ,,Moje malá holčičko" ,
na nebe vrátí se zas sluníčko,
už nechci být jako mušle bez perly,
kterou mi náhle, bez ptaní ukradli.