Anotace: Dvě se stejným názvem, každá úplně jiná, každá úplně jinak důležitá...
Třpytné slzy slané pěny
kreslí stíny na tváře
aby nikým nerušeny
líbat směly tělo ženy
než se vpijí v polštáře
Prostěradel bledé pláže
a v nich tone tělo mé
když mi lanem ruce sváže
správnou cestu neukáže
klesnu v ticho bezedné
V postel vrývám hladké kruhy
oba víme - pozdě je,
vrak co láká dobrodruhy
opásána pruhy duhy
bez přístavu, naděje