Anotace: ...cokoliv k zvěčnění...
*
*
*
Vezmu si ostrý nůž
a vyryji Tvou tvář
do hliněného pergamenu.
Jak se tesá vnitřní krása?
Na to si žel nevzpomenu.
Vezmu si světlou růž
a nakreslím Tvůj úsměv
do přírodní pryskyřice.
Jak se kreslí pocit beztížného pádu?
To ví snad jen létavice.
Vezmu si hnědou tuš
a zvěčním Tvoje přenádherné oči
na nebesky blankytném polštáři.
Jak se mlhou čmárá do propastí?
To ví snad jen hvězdní cestáři.
*
*
*
vezmu si krajíc chleba
a vrstvou sádla ozdobím
cibulku čerstvou nadrobím
moc pěkně si to vzala
a do písmenek vytesala S T
05.06.2012 21:17:51 | poeta
Vezmu si ostrý nůž
a nakreslím Tvůj úsměv
do vepřové jitrnice. :-)))
Děkuji Ti. :-)
05.06.2012 22:02:09 | zaba.zuzla
moc pěkné žabko:-).Jde ti básnit, malovat i tesat:-)
04.06.2012 22:45:15 | kočkopes
S dlátem jsem poměrně nebezpečná :-))
05.06.2012 08:18:16 | zaba.zuzla
no to bych chtěl vidět na vlastní oči:-))
05.06.2012 08:19:29 | kočkopes
A co teprva s tím nožem. I kolotočáři zavírají krám, když se blíží žába :-)))
05.06.2012 16:02:34 | zaba.zuzla
Poklona básnířko žabičko;)
04.06.2012 21:23:34 | Lilien