V alejích

Můžeme si lhát

Že nevíme, kde láska bydlí

Nebo i na dešti stát

A cítit jak bouře v nás sílí

Nechci bloudit

sám chůzí ospalou

po adresách neznámých

Kámen po hladině hodit

a jako ve snu chvíli žít

Z úsměvů na fotkách tvých

Nekonečná je vteřina

Když ve mně necháváš

Otisk rtů medových

Žár tělem rozléváš

To ztrácím hlavu

Z kompasů mizí sever i jih

Stojím na miskách vah

Osud s napětím zkoumám

Mé štěstí žije v Tobě

Tak v alejích chodím a doufám

Z citů je rozvodněná řeka

 Co boří hráze nocí do slunečných rán

Chodím v alejích a rád Tě mám

Rád Tě mám

(inspirováno procházkou alejí v Potštejně)