Pastýř

Nahý uprostřed ledovce,

nehlídá pastýř své ovce.

Utopí se v chladných vodách

celé stádo mrtvé bude.

Dravec všechny rozthá,

budou plouti v krvi rudé.

Pastýř splívá s ledovcem

promoká a chřadne.

Nedýchá, nevnímá,

jen a pouze vadne.

V myšlenkách ulehá na nebeské loži,

kde znějí harfy boží.

Přeje si tam být.

Sám však (ne)vybral si,

bude jenom snít.

Na te čiré zmrzlé tmě

i když už to vzdal,

hledá světlo majáku

a daleký kraj.

Kraj, nádher a záhad.

Kraj, kde nemůže váhat.

Kraj, kde obejme každý strom.

Kraj, kde nezasáhne hrom.

Kraj dokonalých úsměvů a 

průzračných pohledů

otvírajíc srdce,

zpevňující důvěru.

 Zelená trává plná jasu,

stromy z hnědých vlasů

není tam čas,

ve větru šeptá, sametový hlas..

Kraj kde ovce byly v bezpečí

byly v boží náručí

Nahý uprostřed ledovce

pastýř nemá sílu,

nahý uprostřed ledovce

pastýř ztrácí víru,

nahý uprostřed ledovce

pastýř...