Z naděje pít

Vzedmuté vlny plné vášní
pomalu rozvíjíš svůj květ
nebuďmě příliš vážní
pro lásku stvořen byl svět.

Touha je magnetem lásky
teskno je závratí ztrát
osud si rozhodil sázky
umí si z životem hrát.

Děkuji za naše setkání
na dvorci tohoto světa
můj život nebyl pokání
však po lásce bylo veta.

S Tebou se umím zas radovat
dáváš mi smysl tohoto žití
už nechci osudu bědovat
slunce zas na můj svět svítí.

Chtěl bych to všechno pocítit
doteky, něžnost i hlazení
umíš to nádherně procítit
nádhera krásná až k zbláznění.

Až jednou přijdou šedivé dny,
dny plné smutku bez naděje
vzpomenu na Tebe, na naše sny
v srdci Tvé slunce mě zahřeje.

Až jednou odejdu z aleje světla
až jednou usnu a přestanu žít
bude mi láska co v nás tak kvetla
dávat mi z naděje Tvou lásku pít.