Rezistence

V úderu půlnočním svět se zastavil,
ozvěna zítřka uvízla v těle.
A příboj poznání víru odplavil,
proč najednou je mi tak .. posmutněle?

Proč tlukot srdeční píseň si zpívá?
Proč volá slanou povodeň?
... Vždyť tohle znám, to přeci bývá,
když druhý není spokojen.

V zatuchlé pravdě hlava se klimbá,
v oparu poznání bolest se vrací.
Do těla celého jed v dávkách vniká,
... a mě to stále nedochází.

Tišící věty morfium tají,
jedno však nevíš - a ani nechci.
Víš .. ve mě se látky jen těžko vsají,
já již mám na ně rezistenci ...

- v smíření Tvého nezájmu.