Srdce a marná naděje

Už vím, jak se cítí dívky nádherné,
kterým je láska od mnohých svěřena,
jež musí odmítat srdce jim darované,
však najde všem pomoci, pak je to nevěra.

Láska je tak krásný pocit,
Země je pak nádherná, když nejsi sám,
pomůže bez rozdílu každému aby procit,
stačí jen srdce dát, jež v hloubi mám.

Co když jste obdarován víc než jedním srdcem,
však už nositele a ochránce svého jsi zvolil ?
Nemůžete mu pomoci, jste smutný, zdrcen,
takže srdce jeho či její jsem zlomil.

Výčitky se derou na povrch, co dělat,
snažim se odehnat od sebe ostatní,
tím že monstrum se snažim ze sebe udělat,
snad další to ode mne odradí.

V tmavé barvě se oblékám,
ale oči bílé díky čočkám září,
jizvu kreslím na obličej, duší odlétám
touto přetvářkou snad další odradím pohledy tváří.

Miluji jednoho, ale v rukou mám další tři srdce,
proto trpím, pláču, nevím co dělat,
nastavím světlu a osudu ruce,
musím si podle osudu toto utrpení prodělat.