Nekonečné oči

Mám Vás, mám Vás před očima,
líbeznou tvář, vrásky ještě daleko,
oči jak příslib jara v prosinci,
kdy sníh bojuje nad oblohou.

Oči klamou při těch pohledech,
jiný ten a jinačí tamten,
kdy ve větru vlají Vaše vlasy,
a s úšklebkem na tváři odpovídáte.

Jedinou z těch vět,
co nechtěl kdokoliv slyšet,
na křížích i mučedníci utichají,
v křídlech, co andělé přináší.

Stále Vás mám před očima,
šmouhu, která dívkou se zve,
ústa lahodná prý máte,
a oči? a ty Vaše nekonečné oči…