pozvu tě do stínu borovic
tam co se šišky z výšky smějí
a tiché stíny kradou den
a i když mluvit neumějí
recituji
tobě jen
a budu v tichem úžasu
klást jehličí ti do vlasů
a stavět hnízda ze tvých copů
jen abych přilákal
a slyšel
ptačí zpěv
a v jeho tónech
bych tě vyzval k tanci
ruce svíral
vězněn v očích tvých
a těch pár kroků
prstem po ruměnci
ti schovám pod polštář
z pírek labuťích
a kdyby bouřka přidala své hřmění
skryji tě v noře králičí
a kouzlem deště omámení
splyneme
vždyť tady se to smí
Není nad pravou lesní romantiku...ovšem ta nora mě taky naprosto dostala...kde bys jí to šoup!:))
07.07.2012 22:24:27 | střelkyně1
bouřek se bojím,ale schovka do králičí nory,mě fakt nenapadla...díky za nápad :-))
07.07.2012 07:46:00 | Kett
Je čistá,denně zametají bobkky :-):-)
07.07.2012 08:07:51 | poeta
a zase jsme u zvířátek :-)
07.07.2012 08:47:15 | Kett
takové vděčné téma..teda dokud to nejsou vši a nebo jiná havěťka :)
07.07.2012 08:48:51 | poeta
v práci s veškama jsem měla tu čest :-))
07.07.2012 08:49:44 | Kett
jé,sem sem se dostat nechtěl..pojď půjdem do zoo na lachtany..
07.07.2012 08:50:51 | poeta