Dum spiro, spero

Je mi zvláštně.
Uzavřela se jsem se do sebe
A v koutku své duše
Čekám
Na světlo
Na ranní rozbřesk poznání.

Čekám,
Kdo přijde
Kdo bude to světlo,
Za kterým oddaně půjdu.

Nosím v sobě tmu
Ale jsem spokojená.

…jsem nenaplněná.

Jsem jiná,
Nepoznávám se,
Ale je mi fajn
Už nespěchám
Nehledám
Mám čas
Jen čekám…

Ke štěstí mi chybí kousek světla,
Které by mi ozářilo můj život
Cítím, že s ním přijdeš,
že už nebudu sama.

Sedím tiše
Ve tmě
A usmívám se

Nebude totiž už dlouho trvat
Otevřou se dveře
Já vstanu
A naplním svou duši
Tvým světlem

Vyrovnaná
Klidná
Smířená

Srdce bez lásky
Ale čelo jako oblázky,
protože doufám…

Doufám v tvůj příchod
V mé vysvobození
Ze zajetí tmy

……a pak opravdu přicházíš….