Ostrovy

Bez tebe se cítím
jak písek rozfoukávaný větrem
Však usmívám se,když se blížím
metr za kilometrem

Přidal bych a spěchal
metr za námořní mílí
Ze zrnek ať je písková socha
co v objetí ti sílí

Jako ostrovy jsou uprostřed prázdnoty
Tak jako lodě se teď míjíme Já a Ty
Napínáme své city jako na stěžni plachty
Snad budeme spolu hrát smyslné karty

Své city ukrýváš v dotycích tepla
konečků prstů, našich dvou těl
Krásná poušť bez strádání s vodou u čela
Stejná jak dráha dvou střel

(spíš teď sama-to není fér)

Tvůj spodní ret mi nedá spát
Pohladit jej těmi svými
mohl bych ho něžně sát

Tvůj pohled - zelený vodopád
Kolikrát mě svádí?
Víš to?
O čem chceš zazpívat?