být krví

být malý
ve tvé krvi proudit
a v koloběhu najít smír
od srdce žilou
rudou ve rty
bych s radostí ti vybarvil

a v rozrušení tvoje líčka
snad do červánků zahalil
bych prosil tepny
si je hýčkal
a při spánku vše zpomalil

být krví žil bych tebou
tisíce okruhů
jeden směr
proudit tak v tobě
vzrušen něhou
bych v tepu náhle oněměl

klesal a stoupal
někdy prudce
to jak mi srdce dovolí
chtěl bych být jehlou při transfuzi
a vládnout tomu soukolí

chtěl bych být náplast
která hojí
a vrací krásu do těch míst
kde zranění tě nutí k slzám
však přejdou
jsem si jist

chtěl bych být život
který dáváš
co nosíš v lůnu hřejivém
co živíš silou
svojí krásy
chtěl bych být slzou
v oku tvém

chtěl bych být tebou
splynout v jedno
cítit tvé touhy
přání nést
vidět tvůj odraz v
řece klidné
z tvých vlasů černých
báseň plést

a potom jednou nečekaně
navzdory slibům závazkům
chtěl bych tě provést chladným ránem
až tam
kde život
patří snům

chtěl bych být řádkem který píšeš
slovem co žije rukou tvou
anebo nevyřčeným slibem
v naději znějíc
samotou