Pocit

POCIT

Ničilo mě být s tebou – ničí mě být bez tebe,
občas si přeji usnout, nevzbudit se – jít do nebe.

Zdá se mi, že den ode dne stupňuje se ona bolest,
asi mě to jednou udusí a bude konec.

Nevím co mám dělat – jak to zastavit,
kde brát sílu – novým zítřkům se postavit.

Ať dělám cokoli – nic nemá smysl,
neboť stále jen ty ovládáš mou mysl.

Úsměv co se občas mihne na tváři,
pouhou přetvářkou – oči již nezáří.

Ublížil jsi mi – přesto tě miluji stále,
kéž bych se mohla oprostit od té bolesti – jít dále.

Nedokáži se přes to přenést – čím dál hůř se cítím,
stále dokola myšlenky v hlavě mísím.

Prý neumírá se na lásku,
avšak nyní mám pocit jako by můj život visel na vlásku.