Dovolená

Den pomalu odeznívá
a nejede net.
Pomalu se připozdívá
snad verše napsat budu smět.

Dnes líbal jsem tvé tváře
a v náruči tě měl.
Teď civím do měsíční záře
a pár hodin zpět vrátit bych chtěl.

Dovolená děsí,
nechci, nechci nikam jít.
Odloučení....ta tíha dusí,
už dávno vím jak krásné je s tebou být.

Dva týdny a kousek,
jak věčnost se zdá.
Nůž otupí spíš brousek
a smutek jenž má duše jen zná.

Bez tebe nejsem
a nedokáži žít.
Citů strůjcem a výdejcem,
vím jak krásné je o budoucnosti s tebou byť jen snít.....