Kouzlo lásky

Nevím,co se se mnou děje,
ale srdce se mi jenom chvěje.
Když s ním nejsem, chci ho mít,
jsme-li spolu, nechci odejít.
Vznáším se kdesi v oblacích
a vítr mě hladí po tvářích.
Vítr, který tichou píseň zpívá
o lásce bdělé i o té, co se skrývá.
Vítr hraje tu tichou píseň
a ptáci zpívají, ať necítíme tíseň.
V korunách strom§ i v šumící trávě,
najdeme nebi či kousíček ráje.
Na zemi je tolik krásy,
dlouhé řady, tlusté pásy.
Ten, kdo je láskou opilý,
vidí, co jiní nevidí.
Slunce stále svítí na hlavou,
beránci po nebi si klidně plavou,
ptáci zpívají ve dne, v noci,
krása a láska dostaly nás do své moci.
Jak je krásná krajina ozářená sluncem,
oslňuje nás velikostí, vůní i kontrastem.
Zlaté slunce, modré nebe,
vidím na něm jenom tebe.
Vysoké stromy, šumící tráva,
jsi tu se mnou ,hurá, sláva!!!
Jsem tak ráda, že tě mám,
poznám věci, co neznám.
Mám tak ráda, když se mi díváš do očí,
při tvých polibcích hlava se mi zatočí.
Miluju doteky, hlavně ty tvoje.
Jestlipak i ty máš rád moje?!
Já vím, je to hloupá otázka.
To je přece jasné, vždyť je tu láska!!!