Anomálie

Ach, Lásko, Lásko,
kam jsi se schovala,
když jsem milého v srdci chovala?
Teď když on má v srdci mne,
proč, ach, proč mu říkám ne?

Ten, o němž teď tajně sním,
nebude můj, ach, já to vím!
Zaslíbil Bohu své srdce i stín,
kéž mě Bůh zbaví od všech mých vin!

Až budu před Tebou, Pane, stát,
vím, že mi nebudeš na růžích stlát.
Já bych jenom chtěla už klidně spát;
toho, co nesmím mít, pryč z hlavy dát.

Ach, Lásko, Lásko,
kam jsi se schovala,
když jsem milého v srdci chovala?
Teď když on má v srdci mne,
proč, ach, proč mu říkám ne?