Zblížení

Úsměvavá, ale i né...
Přes sklíčka čekání,
viděl jsem anděla,
konal jsem pokání,
vysvěcen do běla.

Poklidným polednem,
loňského sněhu,
oslněn úsměvem,
vnímám Tvou něhu.

Úsměvem roztají,
vzdálená pouta,
pokradmu, potají,
dívám se z kouta.

Kam jsi se schovala,
kde hledat Tě mám,
netřeba pochvala,
na to Tě znám.

Vrší se kopeček,
a na něm pagoda,
Kristův to domeček,
není to náhoda.

Zašeptej slůvko jen,
zajdu tam blíž,
kouzlo to přeci jen,
láska je kříž...