Srdce

SRDCE

Srdce jež někdo pošlape,
mysl již nikdo nechápe.

Samota trhá mě na kusy,
ten pocit prázdnoty brzy mě udusí.

Do každé chvíle beznaděj se vkrádá,
ze smutných očí další slza padá.

Nebudu již plakat – slíbila jsem sama sobě,
avšak zase je to zpět – má mysl vrátila se k tobě.

Kdybys jen tušil jak stále tě miluji,
jak obtížně masku smutného klauna denně na tvář maluji.

Slzavým údolím brodím se každičkou noc,
chtěla jsem začít nový život – hrozně moc.

Lžu všem – někdy i sama sobě,
dala bych celý svůj život za to být na blízku tobě.

Pro tebe jsem zemřela – já vím,
vzpomínky vyhasly – stal se ze mě stín.