Píseň slepce

Slyším
vítr a
listí a
trávu a
ticho a
nechci

Slyším
třepot křídel času
jak kolibříka s berlí věku
která se klepotem tak pravidelným
jak tlukot srdce ozývá
blíže a blíže a blíže a
mikročervíka
marně se snažícího
osvobozovat
pravdy a zvláště
lži
jehož nazýváš svědomím a
nechci

slyším
v nastalých úderech ticha
zoufalý a bledě modrý
pláč přírody a
plamen zapálené svíce
v němž jednou shoříme všichni
svorně a
nechci

slyším
dech světa vykašlávající
kouř tvé cigarety a
nechci

slyším
rána všech snů a
iluzí a
jiných lásek a
nechci

chci
utonout ve tvých slovech
opít se tvým smíchem
neslyšet nic než tvé dlouhé věty
bez obsahu
bez myšlenek
jen tak naze se vznášející

nemluvíš
neslyším tě