sen

Jednou zdál se mi krásný sen,

že princ na bílém koni je,

že je krásnější než Supermann,

že každé zlo vždy zabije.

Budík řinčí na stole,

promnu si oči,

a zas vstávat z postele,

hlava se mi točí.

Kdybys byl jen chvíli s ticha,

ty zpropadený budíku,

teď mě zase ráno dmýchá,

slunce bere za kliku.

A tak slunci sbohem dala,

úsměv povad městskou šedí,

sen jsem za roh zahodila,

a teď na něm prach sedí.

Teď jsem tě taz uviděla,

zas mi taháš za ruku,

ubíháme k potoku,

než jsem se však otočila,

ručka cifru přeskočila.

Proč ty budíku zvoníš jen??

Zas skazil si mi tenhle sen...