Smrt

Smrt

Smrt je tak nádherné,

překrásné stvoření.

A když mě obejme,

je to vysvobození.

Splyneme spolu

v jedno tělo, jednu duši.

A co v tu chvíli cítím,

málokdo tuší.

To když se oddělí

tělo od duše.

A nikdo na mě

více nemůže.

Odplouvám dál,

od všeho pryč.

Proč bych se měla bát.

Vždyť chci zemřít,

je to můj velký chtíč.

Bude mi dobře,

bude mi líp.

Co víc si přát,

co jiného chtít?

Už vlastně nic.

Tak já se loučím,

ráda vás mám.

Náruč smrtky mě objímá,

já usínám.