Kam chodíš spát

Slunce se na obloze usmívá,
avšak mne do smíchu není.
Kde je ta jediná,
co na fotku její hledím.

Ten cit, ta vášeň,
to kouzlo okamžiku krásné.
Kdy i modř nebe hasne.

Ten drobek,
který naučil mne psát.
Kde teď chodí spát?

A na co pak jenom myslí,
když chce usínat.