Hvězdy na hladině

Temná noc panuje nad vodní hladinou
Jen ty a já v posledním doprovodu zbytků cudnosti
Tak zbytečně na břehu zdánlivě pohozených
Myšlenky víří písmena v slova
Srdce snad zdá se, samo by mluvilo, verši a láskou co pro tebe chovám
Briliantů záře jen chabým zdá se svitem obdařena
Proti lunou jen lehce tvojí křivku ozařující
Co noc temnotou halí, tvým dechem vášeň násobena
Nepřítomnost je slov
Však v duetu duším tanci nezabrání
A zrozen smyslný je, tak pomíjivý, přec nekonečný okamžik…

Chodidla plují vlhkou travou, písek jen šeptá do ticha
Dvě dlaně se k sobě vinou a v doteku tom jakoby
Ožívá naposled tvá nevinnost, tou touhou přemožena
Noříme se pod povrch ledově vzrušený
Blíží se chvíle nesčetněkrát v představách tak barevně vytvořena
Však jiná je, chutnější, něžnější, bližší a…..naše!
Tvůj polibek mokrý mě spoutává bolestí
Cítím ho a přísahám chci trpět věčně
Přestávám dýchat a propadám neřestí
Koupeli noční s andělem nebeským

Temná noc panuje nad vodní hladinou
Jen světélka hvězd v tisících se linou
Každé z nich za jednu proměnu jedinou
Dvě lidské bytosti dnes v jednu splynou