Amor

Kdysi snad, moje srdce ještě bilo,
když dotknout ses mě směl,
nyní však je ticho,
náš Amor náhle oněměl.

Kdo přetnul nataženou strunu,
na kterou tys tak libě hrál?
Kam ztratila se ruka,
jížs tak něžně hladíval?

Prý na tvém místě nyní stojí jiný,
a já snažím se zahnat pocit viny,
že zradila jsem lásku tvoji,
kdo však tvrdil, že navždy budem svoji?

Znám pár konejšivých frází,
na které často lidé sází,
já však nechci tvoje srdce těšit,
chci jen lítat, snít a hřešit.

A ty snad jednou pochopíš,
to co již dávno v hloubi duše víš,
jen pořád ještě zapíráš,
že dávno stichnul Amor náš.