Čeho si na Tobě vážím (Markétce)

Markétko - snažím se vyjádřit verši,
proč si Tě tak vážím,
proč bych si nemohl přát lepší.

Věř, přes délku je to sotva půlka,
snad pochopíš,
proč jsi pro mě ideální holka.

Je Ti teprv šestnáct, měla bys být ještě dítě,
jenže jsi dospělá,
možná proto bál jsem se Tě.

I když teď vím, že to byla trochu hloupost,
stále mě zaráží
Tvůj rozum a Tvá moudrost.

Jsi upřímná - v životě čímkoliv si projdu,
vím, že ať mi řekneš cokoliv,
řekneš mi pravdu.

Můžu si s Tebou promluvit otevřeně o všem,
to by měly chtít ženy od svých mužů,
a ti od žen.

Sebeúcta - nemáš problém přiznat si kdo jsi,
víš, že nejsi dokonalá,
ale nemáš komplexy.

Tím, že si vážíš sebe, dokážeš si vážit druhých,
umění mít rád a milovat,
to vychází ze sebevědomí.

Jsi trpělivá - obdivuju tvoji víru,
že trpělivým jednáním
dojde k pevnějšímu dílu.

Trpělivost souvisí se sebekontrolou,
přijímáš všechny ty dary,
ale s velkou pokorou.

Jsi tolerantní - víš, že není to o postavení,
o vzdělání, barvě pleti,
a už vůbec ne o jmění.

Bohatství je ve vědění, nalézání
pravdy a rozpoznání,
dobra a reality, zla a snění.

Na druhou stranu nikdy neodsoudíš druhého,
za jiný postoj k životu,
respektuješ ho.

Víš, že se všichni lidé na zemi nějak liší,
přesto můžem jednat spolu
a ne být si cizí.

Nakonec - nesobecky přijímáš to břímě,
já budu stát po Tvém boku,
ty budeš stát při mě.

Nepřemýšlíš na hloupostmi, “Jsem tě hodna, jsi mě hoden?”,
oba jsme jiní,
ale dva budou vždy víc než jeden.