Naposledy...

Kdybych měl na rtech poslední dech, zašeptám jméno tvé.
Kdybych měl v srdci poslední tep, pro tebe udeří.
Poslední sílou svých rukou, pohladil bych tvoji tvář.
V prach se obracím v mrazu zbytečných nocí.

Pocit z blažených téch jarních rán, kdy do hrobů sněhobílých s láskou jsem uléhal.
Jak upír - tvé krve saj. Ten jenž nevěřil.
Nešťastník co stal se klaunem. Nespavec jenž pročítá si snář.
Jsem z lásky vrahem duše své.
Pocit jenž není bolem ani steskem.
Zvrácená radost z žití... ...proč, když tu nejsi?
Přej si i když padlé hvězdy nejsou k mání. Jen hromové ticho v duši jež je bleskem...