Ve stejné

Ve stejné řece stejný chlad
jak rád bych času odolat
kvůli snad
sobě i Tobě, ne-li všem
hvězdám na nebi rozešlém
v noci s dnem

třpyt vody byť na okamžik
neustane, až ledu zvyk
tíhou vík
obejme z obou břehů proud
bude touhu mít zalesknout
se, přes brod

jdu navstříc rtům tam v rákosí
přimrzlým k sobě jak cosi
od rosy
podobným magii rudých snů
jež polibkem vlahým ač schnu
rozčísnu

ve stejné řece opodál
stojíš.. přec Tvého tep nevzdal
srdce sval