Růže

Kde se tu růže vzala,
Snad si tu věčně hoví,
Nebo z ohnivé země vstala?
Počkej človíček malí ti poví.

Dívka bledou kytku vzala,
O osten se píchnula,
Jak sis ní hrála,
A její krev květinu zalila.

Brala krev dívky krásné,
Z bledé květiny v květinu snů,
Změnila se a barvy její jasné,
Byli rudé podle dívčiných rtů.

Krev dívky ji změnila,
Byla podle milé krásky,
Jemnost po ní zdědila,
Díky krvavé barvě srdce je symbolem lásky.

Tvá tvář je stejná jak té krásky,
To díky tobě tu je růže,
Ty jsi touha mé lásky,
To jen tobě se krásou přiblížit může.

Růže je květinou tvojí,
Je jako ty nejkrásnější nadevšemi.