Groteska v umění spečená
Groteska v umění spečená
Anotace: srdce nestíhá být když jsi mi nablízku, dívám se tak lačně.. miluj miluj miluj
Kdo nalomí suk vlákna tvého osudu,
dojde však jen nedaleko úhony
neb dohoním ty stvůrné saně
a zapřáhnu je za vozy.
V bezduché znamení vrhl jsi svou dlaň,
výsměchem podrytou svou nevinu
neb se stejně krásnou tváří
tě k sobě přivinu.
Dokud dýchám čerstvý plyn,
neujdu nikterak dlouhému zdraví
neb dlouho tento cit
do těla esenc vpraví.
Kartágo dobito bylo před.. snad kdysi,
mohlo ve snu se ti zdát
neb snad bděl jsi
a nade mnou nevyzrát?
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.