Šestý smysl

Každý z nás má šestý smysl,
cit, který očaruje srdce i mysl.
Tak u stolu sedím, z úst ani hláska,
přemýšlím, co je to vlastně láska?
mrtvé ticho pokojem se rozléhá,
zvláštní úzkost na mé tělo doléhá.
Láskou se zabýváme a trápíme,
její rozmary jí vždy trpíme.
Jen z ní se těšíme i strádáme,
srdce svá do rukou jí vkládáme.
Vždy podrží náš život nahoře,
přináší naší duši radosti moře.
Však dokáže i na kolena srazit,
tvrdě kudlu do zad vrazit.
Mnoho z nás ji dlouhá léta hledá,
většině nic zadarmo nedá.
Někomu se to však podaří hned,
i když ji získat není žádný med.
Před láskou na kolena padneme,
bez ní velmi rychle chřadneme.
Přejeme si ať se vše vydaří,
ať náš život sluncem zazáří.
přejeme si být někomu v náručí,
chceme milovat, mít klid v duši.
Lásku každý z nás potřebuje,
šťastný je ten, kdo si ji vybojuje.

Protože láska šestým smyslem je,
protože mocnější síla neexistuje...