První

Jsem nádoba zavřená
plná něhy
chlap co by chtěl tě
kolébkou nést

Voda co laskat chce
tvoje břehy
Jsem slaná růže
co chce kvést

A ty jsi zámotek
těhotný motýlem
zářící sluncem
v čistém hedvábí

Kapka co prošla se
jarním střechýlem
hvězda co padá
ránem do trávy

Dovol mi svléci ti
tu kuklu z očí
z tvé kůže setřít
něžně pel

Ukázat ti v duze
jak svět se točí
bubliny bláznů sen
z barevných skel.