Nevěřím na lásku

Nevěřím na lásku... a přeci...
udržuji se ve falešných iluzích,
jenž roztát by mohly jako sníh
s jediným dotekem... svléci
tě do reálna z nereality,
věřit, že není to touha, ale city,
že nejde jen o uspokojení dvou těl,
jak moc neochvějně bych věřit chtěl.

Proto se lásky štítím coby štíra,
neb iluze mé držím jen na vlásku,
a realita na mě již čelisti rozevírá
s očekáváním, a já si kladu otázku.

Proč skutečnost a lež jsou dvě různé věci?
Nevěřím na lásku... a přeci...
jak jen ze srdce bych věřit chtěl...
však sen můj již dávno uletěl.

Z temnoty se pomalu zvedám...
Nevěřím na lásku... a hledám...
tlačítko s nápisem restart...
abych zapomenul... a opět začal věřit...

neb na pokračování se tahle hra nedá hrát.