Sirény uvnitř nás

Tichá těla znamení,
šeptej,
nic se nezmění,
nasloucháš sirén vábení?
Zláká tě touha toho hlasu,
vlastnit chtěl bys jejich krásu,
ach hříšníku!
Spíš doufej v spásu.
Když budeš jim už téměř blízko,
chytí tě a stáhnou nízko,
někam dolů k hlubinám,
kde umírat již budeš sám.
Zato já bych chtěla ke hvěždám,
vzlténout,
říct, že lásku znám.
S tebou muži proradný,
život bude nesnadný.
Jsou otázky, co namají odpověď,
tak už mlč,
a vše špatné pro dobré,
smeť.