jen tak z vesela

já jsem holka

mladý maso

štíhlá v pase jako bič

když se z jara z nory soukám

všude kvete petrklíč

plné hrsti lesních jahod

rozhazuju po kraji

ať mě najdou pěkný kluci

co své štěstí hledají

u potoka voda chladí

vlasům dodá pevný tvar

natrhám si lesních bylin

ať mám základ na odvar

co se kuchtí při úplňku

když se lišky učí výt

zlaté vlasy předmět milý

ještě vlažné  do dna pít

až to kouzlo zapůsobí

postavím si malý dům

tam na skále

v úctě k moři

být co nejblíž nebesům

že nevíte koho bych si

přála chytit do sítí

toho kluka co mě ve snech

na cestu tmou posvítí

budem rána  vítat křikem

s hejnem racků  za letu

z oblohy ti napnu plátno

z duhy utkám paletu

maluj mě prosím