Anotace: I život umí zlobit
ocením jakoukoliv radu
jak se zbavit hladu
po tvém těle
nedostižném
asi že topím se
v představách a touhách
v marných nadějích
a tvé oči stále
svádějí
a kdyby snad jednou
já bych věděl
co s tím co s tebou
a kolik na která že místa
polibků ti dát
mám tě rád
potkávám tě
ale zdá se jako bychom
každý v jiném světě žili
přitom kdysi dávno
jako jedno tělo
prý jsme byli
a co to změnilo
kdo ví
snad čas co unaven si hoví
na křesle přitažlivých sil
co sebral nám
ty směry správné
déšť je smyl
tak sedím v koutě
schoulen
sám
slzám se nebráním
utíkám
tam uvnitř pod větve mých lesů
kde je klid
tam smutek lépe nesu