Možná...
Možná...
Anotace: Možná je to tak, možná, že také ne... to opravdu netuším a možná, že je to třeba zcela jinak.
Sbírka: Květy a trny I.
Víš,
dlouho už se mi zdáš
a teď pro změnu Já vím,
že jsi blíž.
Já ze snů znám Tvoji tvář
a Ty?
Možná tomu nevěříš.
Jsi ta po které se stýská
když ulice je mou tmou.
Jsi vzdálená a blízká,
jako doba
odmocněná na druhou.
Pokaždé když se mi zdá,
že mám Tě na dosah
a oči svoje rozsvítím,
tak jako bych jen do tmy sáh.
Jsi jemná snítka ze stromu
co z výšek dolů padá,
a když už držím ty klíče od domu
tak místo tváře Tvoje záda.
Víš, dlouho se mi zdáš
a jenom vím, že někde spíš.
Možná mne ráda máš
a možná,
možná, že jenom přemýšlíš.
A možná, že se mne nakonec i ptáš:
A o kom vlastně sníš?
dlouho už se mi zdáš
a teď pro změnu Já vím,
že jsi blíž.
Já ze snů znám Tvoji tvář
a Ty?
Možná tomu nevěříš.
Jsi ta po které se stýská
když ulice je mou tmou.
Jsi vzdálená a blízká,
jako doba
odmocněná na druhou.
Pokaždé když se mi zdá,
že mám Tě na dosah
a oči svoje rozsvítím,
tak jako bych jen do tmy sáh.
Jsi jemná snítka ze stromu
co z výšek dolů padá,
a když už držím ty klíče od domu
tak místo tváře Tvoje záda.
Víš, dlouho se mi zdáš
a jenom vím, že někde spíš.
Možná mne ráda máš
a možná,
možná, že jenom přemýšlíš.
A možná, že se mne nakonec i ptáš:
A o kom vlastně sníš?
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.