Naděje

Když z jara listí upadá,
lidé stojí, diví se,
to mladá láska uvadá,
to jeden život bortí se.

Strom bez listí ten mrtvý je,
vyhaslý a hnusný,
bez listí život smutný je,
osamnělý a nůzný.

Někdy však strom uschlý, překvapí své okolí,
když lístky opět narostou,
ten strom udělá pak cokoli
by mohl být se svou nevěstou.

Jak tomu stromu, tak i mne,
narostlo listí,
polib mne.

Věřím, že jednou vykvetou květy,
pro nás se otevřou nejedny světy.

Bez tebe jsem strom bez listí,
báseň bez rýmu,
falešná tónina,
jako čaj bez rumu...