Vzácný drahokam

Odkud se berou naše sny a touhy?
Snad Vesmír když Zemi oplodnil
Tak jenom na pár vteřin – chvil
Z děsivé bouře ulétla jiskra – záblesk pouhý
Skulinku tajnou pak věčnou nocí prorazil

A všechny ty naše všední strasti
Bez paměti a beze jmen
Ze dne na den jak jde zas další den
Až zdá se že jsme ve stále stejné pasti
Překryje náhle spásný sen

To skulinou věčné paměti
Jíž tisíc pečetí si v sobě nesem
Kde nirvána potká se i s běsem
Vesmírný posel k Zemi zas doletí
Aby nám připomněl že jsi a že já jsem

Já měl tě v mysli když byls ještě za klenbou věků

My potkali se dřív ne jednou – šťasten a rád tě
vidím zas

Zběsile letí – přitom tak smírný náhle zdá se čas

Tvé hnědé oči hasí mou žízeň z pramenů asijských
reků

Laskám tvou hebkou pleť, havraní vlasy – jsi
vzácný drahokam z pokladnice všech krás…