Pustil jsem tvoje prsty z otěží

Pustil jsem tvoje prsty z otěží

v naději

že možná poběží

v dostihu světla se stíny

než se nám duše zaklíní

po tiše krásném těle

outsider

s pocitem beznaděje

bič dávno nemám

uzdu z tvých vlasů

o délku polibku

v budoucím času

abych pak druhý

tvým tělem poražený

vzal si svou výhru

duši ženy