Od nejširšího černa

Stejně nerozumím
nechápu
zjistit to neumím
přesto v tom netápu.

Co je v jeho hlavě
zda právem
nejediné mchci znát právě
v pokoji tmavém.

Neb jeho oči
nejširší
mnou ve světě točí
a je to furt horší.

Neb podnětů přibývá
složitých
slov nikdy moc nebývá
ve chvílích prožitých.

Tiší jak hovada opilí
už zase
my i kolem spousta veselí
přesto oddani kráse.

Nevím co dál není
co vědět
a venku světlo denní
co dál než jen sedět.