Po nevěře
Po nevěře
V kráteru mý bledý duše
usadil se šedej prach.
Nechci plakat do podušek.
Nechci slyšet, že máš strach.
Zapomeň a sladce spočiň
na mý kůži, ve mně, v nás.
Vím, jak hrozný byl můj zločin.
Vím však, že ho spáchám zas.
usadil se šedej prach.
Nechci plakat do podušek.
Nechci slyšet, že máš strach.
Zapomeň a sladce spočiň
na mý kůži, ve mně, v nás.
Vím, jak hrozný byl můj zločin.
Vím však, že ho spáchám zas.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Nápadité to je, přesně jak by báseň měla být, aby se četla lehce a plynule a tím více vyzněla pointa. A ta je dost překvapivá. Jestli to takhle půjde dál, budeš mít na Literu hodně čtenářů, ale naživo to asi nebudeš mít komu říkat, protože krátkodobé partnery poezie nezajímá a ti dlouhodobí utečou.
01.10.2008 09:50:00 | denebrin
vím, že formou, verši, atd. to není nijak zvlášť nápadité, tehdy mi šlo vyloženě o vyjádření pocitů. zajímaly by mě reakce na konečnou pointu...
14.01.2007 22:12:00 | miriaim