Ten klid…

Jsem vyrovnaná duše

to konstatuji suše

a z mnohého jsem vyrost

co dělá jenom starost

to dávno není pro mě

co hladí věrolomně

pak do zad ti nůž vrazí

a králové jsou nazí

a královny se baví

lidi jsou zkrátka draví

už mě to trápit nechce

rozdýchal jsem to lehce

žes zmizela jak pára

ať se o tebe stará

ten, co tě proklál šípem

když milujem, tak sípem

a máme temno v hlavě

teď žiju nevšímavě

a je mi spolu pěkně

neskáču žádné štěkně

na špek či lesklé ostří

až napočítám do tří

tak zapomenu navždy

už žádné sebevraždy

a žádné pláče v skrytu

jsem pánem svého citu

žal zmizel kdesi v dáli

tady jsme taky stáli…

svět bez tebe je pouští

takhle se neopouští!!!