touha v nevědomí

TOUHA V NEVĚDOMÍ

Chci s tebou souznít Vesmírem,
Opustit všechno to prohnilé,
Co je tu všude kolem nás,
Vyrazit jen tak na výlet,
Zahodit prostror, ztratit čas

Už nevím kdo je kdo, kdo jsem já
Co se fakt děje, co jen se zdá
Co pravdou je, co doopravdy není
Co je věčné a co se věčně mění

Už ani nevím, kdo vlastně jsem,
Matně se slyším, jdu za hlasem,
Který mi zřejmě patří, či ne?
Zase se střídá s nocí den,
Něco se rodí a něco hyne

Už ani nevím kde je nahoře, kde dole
a také to, jak bolívá bolest,
Už si o ničem nic nemyslím,
Všechno se točí v jednom kole,
A já se točím za tím vším

Co tedy ztrácím, o čem pochybuju
Nevím nic a proto nelituju
Cítím se dobžer, či špatně snad?
Co ke mně přichází respektuju
A už se neumím ani bát

Chci s tebou souznít Vesmírem,
Opustit vězení v bastile
Slyšet jen dvou srdcí melodii,
A s nikým dalším to nesdílet,
Žít a nevědět, že žiji

Chci s tebou souznít Vesmírem
Opustit všechno již prožilé¨
Být jako jeden, teď a tady
Na božím díle se podílet,
Navěky, spolu, dohromady